Zdravé trávení

Funkční výživa je směr výživy orientující se zejména na individualitu každého člověka a na kontext. V rámci funkční výživy neexistuje univerzální výživový směr, který by se doporučil všem. Naopak. Funkční výživa je velmi personalizovaná a i celostní.

Naopak. Funkční výživa je velmi personalizovaná a i celostní. Jednomu může vyhovovat vitariánská - raw strava, jinému zas masová a vařená. Každý jsme individuální jedinec s jedinečnou genetickou predispozicí, máme jiné potřeby, životy a priority, proto i pro každého bude skladba ideální stravy trochu jiná. To, co však všechny doporučení funkční výživy spojuje, je zaměření se na dlouhodobé a udržitelné zdraví klienta. Tak aby se, jak žena, muž či dítě, cítilo ve svém těle co nejlépe, a aby jeho organismus netrpěl deficity makroživin ani mikroživin.

Funkční výživa však není omezená čistě a jen na potravu jako zdroj zdraví. To, co do těla přijímáme není jen potrava, ale například i patogeny a toxiny z prostředí jako jsou mikroplasty a jiné hormonální disruptory, jak už cestou trávicího systému, tak skrze pokožku těla. Vliv na naše zdraví a pohodu má mimo jiné i to, čím se obklopujeme. Tedy naše harmonické nebo neharmonické vztahy, chemické či jiné látky. Když bych to nějak shrnula, tak mezi hlavní pilíře zdraví patří zejména strava, spánek, pohyb a psychická pohoda. Ač se tedy funkční výživa zajímá zejména o stravu a její kvalitu a výživnost, tak nelze v rámci cesty ke zdraví opomíjet ani další aspekty zdravého životního stylu. S čím tento přístup a funkční výživa může pomoci? Spektrum vlivu a možností funkční výživy je široké, protože velká část stravovacích a trávicích obtíží je možná řešit celostním přístupem ke stravě. Trávicí obtíže jako jsou potravinové intolerance a senzitivity, pálení žáhy tzv. reflux, špatné trávení jednotlivých živin, chronické průjmy, zácpy, časté záněty, bolesti hlavy, ale i hubnutí ke své zdravé váze, či jen touha se cítit lehce a zdravě díky nastavení systému ve stravovaní. Celostní přístup bych doporučila všem, jež nehledají pouze jednoduchá a dočasná řešení, ale trvalé a dlouhodobé změny.

Slova mikrobiom, mikrobiota, mikroflóra všechny označují obrovský soubor různých druhů mikroorganismů, zejména bakterií a kvasinek, jež sídlí na nebo i v našem organismu. Jejich počet je samozřejmě individuální, ale jedná se o miliardy a miliardy mikroorganismů, kdy konkrétně v tlustém střevě se jich nachází 1-2 kilogramy.

Jestli ne vy, tak já, když jsem to prvně slyšela, byla jsem v úžasu z tohoto obrovského množství. A tak jako jakýkoliv žijící tvor i naše mikroorganismy potřebují dodávat živiny, a tak vesele hodují na naší nestrávené potravě, která prošla až do tlustého střeva. Přičemž každý mikroorganismus „papá“ nějakou jinou složku naší nestrávené potravy, ale také produkují spousty odpadních látek.

Když se podíváme na jídelníček takového zdravě složeného mikrobiomu je to zejména vláknina, tedy to, co po natrávení naším tělem nevyužijeme. Zužitkují to tedy naše malé střevní mikroorganismy. Vláknina je samozřejmě dost široký pojem, jsou to jak nerozpustná, ale i rozpustná a fermentovatelná vláknina. Vlákninu hojně najdeme v ovoci a zelenině a různých obilovinách, zejména celozrnných, protože právě v obalu zrna se skrývá nerozpustná vláknina.

A proč vlastně vyživovat svůj mikrobiom? K čemu tedy vlastně slouží?

Když se naše benefiční (prospěšné) mikroorganismy napapají, dále tvoří pro ně často odpadní látky, které jsou pro nás často velmi důležité. Například se jedná o mastné kyseliny, hlenové látky, které vyživují sliznici našeho střeva, a tím se tak významně podílí na její funkčnosti. Správná funkčnost střeva a střevní sliznice má obrovský význam i pro imunitní systém. Střevní sliznice je totiž složena pouze z jedné vrstvy buněk. Za tenkou vrstvou epitelárních buněk střeva se nachází celá řada imunitních buněk specifické i nespecifické imunity připravena poradit si s většinou hrozeb, které proniknou. Určitá propustnost střeva je normální, nicméně právě tzv. zvýšená střevní propustnost taktéž známá jako propustné střevo nebo „leaky gut“, může mít za následek, že k imunitnímu systému dovnitř našeho vnitřního prostředí patologicky a dlouhodobě pronikají všelijaké patogeny, nenatrávená potrava a toxiny, které stimulují imunitní systém a často ho mohou přetěžovat, a tak působit nesčetné potíže (tzv. syndrom propustného střeva). Ve zkratce tedy imunitní systém a jeho funkce je taktéž závislá na funkčnosti střevního prostředí. Střevo a střevní prostředí je zas přímo ovlivňováno složením mikrobioty, která se uvnitř nachází. Pečovat tedy o svou mikrobiotu je nezbytnost, protože na ní v důsledku závisí i náš stav organismu (nejen trávení, ale i imunita). Pro kvalitu a správnou funkci mikrobiomu je nejzásadnější jeho četnost a hojnost, tedy abychom měli prospěšných bakterií a kvasinek hodně, ale taktéž aby byly různorodé, protože převaha pouze nějakého kmenu bakterie, či zejména kvasinky může taktéž způsobovat problémy, viz různé kvasinkové infekce, ale i nadýmání, plynatost apod. Jak zajistíme pestrost mikrobiomu? Zejména kvalitní a pestrou stravou bohatou na vlákninu. Mezi negativní dopady způsobené častým užíváním antibiotik patří právě nedostatečně pestrý mikrobiom, kdy prospěšných mikroorganismů po takové antibiotické léčbě velmi ubývá. Pokud je tedy nutnost antibiotika užívat jako nezbytné bych viděla alespoň suplementaci probiotik, tedy jednotlivých kmenů prospěšných mikroorganismů, abychom tak alespoň trochu obnovili hojnost i četnost mikrobiomu. Jako neposlední funkci střevního mikrobiomu, bych ráda uvedla něco, čemu říkám „střežení teritoria“. Naše mikrobiota chce samozřejmě jako jakýkoliv jiný život žít a přežít, a tak pokud do střeva pronikne nějaká patogenní bakterie či vir, dokáže ho jako přirozený strážce zlikvidovat. Tak dochází přirozené k selekci a prevenci různých kvasinkových, bakteriálních, virových infekcí, když náš mikrobiom je pestrý, hojný a silný.

Mikrobiom samozřejmě nemáme pouze střevní, ale existuje i v ústech, dále pak v uších, na kůži, ale neposledně důležitý je i vaginální mikrobiom. Každý mývá odlišné složení, ale i tak jsou často velmi provázané. V případě narušení například vaginálního mikrobiomu a častých kvasinkových infekcích pochvy je velmi pravděpodobné, že bude narušen i mikrobiom střevní a kožní. Pokud je narušení mikrobiom ústní, je taktéž pravděpodobné, že není v kondici ani mikrobiom střevní.

Vyživujte tedy nejen svoje tělo, ale i svoje přátelské mikroorganismy, jsou našimi pomocníky nejen ke zdravému trávení.

Máte trávicí a jiné problémy, když konzumujete jídlo již několikáty den? Nebo vaše trávicí a systémové problémy jsou tak nespecifické a nečitelné, že vůbec nevíte, čím to může být? Jedním z příčin může být tzv. histaminová intolerance.

Pokud trávení nefunguje úplně optimálně, zejména když dojde k patologicky zvýšené střevní propustnosti, a tak k iritaci trávení a imunitního systému, anebo i k zánětům v těle a důsledkem toho k malabsorbci minerálů a dalších živin, může tělo na tuto zátěž odpovědět sníženou produkcí enzymů, které jsou nezbytné pro dobré trávení živin. Enzymy máme pro štěpení nejen sacharidů, bílkovin a tuků, ale i dalších látek v našem organismu. Jedním z těchto enzymů trávicího traktu je enzym diaminooxidáza neboli DAO, který přeměňuje látku zvanou histamin na látku jiné chemické struktury, která nevyvolává žádnou reakci. Produkce histaminu v těle je přirozená, jelikož v těle ovlivňuje řadu pochodů mimo jiné i proces trávení díky zvýšení produkce žaludeční kyseliny nebo i jako součást imunitní reakce. Problém nastává, když je v těle přiliž velké množství histaminu a tělo jej není schopno efektivně a rychle enzymaticky přeměnit, a tak odvést z těla ven.

Histamin nalezneme jak v potravě, tak si ho tělo vytváří samo. Tělo si jej samo vytváří právě ze zmíněných důvodů podpory produkce žaludeční kyseliny, ale produkují ho i některé bílé krvinky, které tak přímo ovlivňují rozšíření cév v organismu, aby rychleji mohly putovat tělem a likvidovat patogeny, je tedy přirozenou součástí imunitní reakce. Pokud však je imunitní reakce stimulována a je přehnaná, zejména v kontextu dalších poruch trávení, jako je například zvýšená střevní propustnost, nedostatek žaludeční kyseliny, tak je histaminu produkováno větší množství. Někdy dokonce takové množství, které tělo není schopno enzymaticky zvládnout. Nedostatek enzymu taktéž může být ovlivněn nedostatkem makroživin a mikroživin v těle, jelikož tvorba enzymů je přirozeně závislá na dostatku živin získaných z potravy.

Do tohoto procesu přichází strava. Ta sama o sobě obsahuje jak už aminokyselinu histidin, která v těle metabolizuje na histamin, tak je histamin přirozeně produkován bakteriemi vyskytujícími se na potravinách. Histamin na rozdíl však od bakterií, vysokou teplotou nezničíme, a tak ani vaření nám u některých potravin nepomůže. Které jsou to potraviny? Zejména ty, které dlouho zrají a nejsou tak čerstvé. Takže veškeré fermenty jako jsou kvašená zelenina, kefíry, drožďové pečivo, ale pečivo z kvasu, kombucha, plísňové a vyzrálé sýry, konzervované potraviny, včetně nejrůznějších omáček, dipů, pest, kečupů, majonéz, tatarek a dalších. Mezi potraviny, které mají přirozené velké množství histaminu patří červené víno, čokoláda, vyzrálé ovoce (avokádo, banány, rajčata ad.), ale i veškeré uzeniny. Jakmile je jídlo, které bylo uvařené nějakou dobu odstáté, byť jen v lednici, začínají přirozeně bakterie v jídle produkovat histamin, a tak i jídla tzv. na druhý den mohou způsobovat obtíže intolerantním jedincům. Histamin se tedy vyskytuje v řadě potravin a není lehké se mu přirozeně vyhnout.

No a jaké jsou příznaky intolerance histaminu? Mezi časté patří nadýmání, bolesti břicha, průjem či zácpa, mimo tyto střevní obtíže se ale histaminová intolerance projevuje i komplexně například bolestí hlavy, různými druhy ekzémů a kopřivky, ucpaným nosem a rýmou, ale i svěděním očí, uší, nosu, pokožky, únavou, ale i snížením krevního tlaku, bušením srdce a nevolností případně dalšími projevy. Pokud tedy pociťujete nějaké z uvedených příznaků a máte tyto nespecifické obtíže, které by mohly souviset s konzumací výše uvedených potravin a jídel, popř. jste již trpěli záněty či jinými imunitními problémy, doporučuji probrat se svým lékařem možnost otestování se na množství enzymu DAO v organismu, který může být částečným vodítkem k tomu, zda tuto intoleranci nemáte. A jaká jsou přírodní antihistaminika? Můj oblíbený česnek, jež obsahuje quercetin, velmi silný antioxidant, ale i kurkuma, zázvor, kopřiva, aloe vera, bazalka, ale i vitamín C, který je přítomen v čerstvém ovoci a zelenině.

Každý chápeme jako normální něco jiného, pro většinu to znamená to, co je to běžné a tím pádem se s tím nemusí nic dělat. Jak to chápu já?

Norma by měla být rozhodně zdraví a cítit se ve svém těle dobře. A součástí zdravého trávení dle mého není ani nadýmání, ani plynatost či nafouklé břicho. Samozřejmě, asi každého za život někdy potkají tyto příznaky v souvislosti s nevhodnou skladbou stravy či její kombinací. Pokud se však jedná o pravidelný, popř. trvalý stav, který se jen někdy lepší a pak se zas vrátí, rozhodně bych to nebrala jako normu. Zde totiž tělo jasně říká, že něco není tak, jak by mělo.

Co tedy je nadýmání či plynatost? Jedná se o nadměrnou tvorbu plynů v trávicím traktu. Ty samozřejmě vznikají do určité míry přirozené díky našemu střevnímu mikrobiomu a procesu kvašení, který ve střevech přirozeně vzniká. Pokud tedy nakrmíme náš střevní mikrobiom fermentovatelnou vlákninou, například větší dávkou ovoce, pak pravděpodobně dojde k tvorbě plynů. Ale toto všechno platí do určité míry. A ta míra je důležitá. Pokud totiž patologicky pravidelně po jídlech, které nemají nějakou extrémní porci vlákniny nebo sacharidů trpíme plynatostí či nadýmáním a pocity nafouklého břicha značí to trávicí obtíž, na kterou je vhodné se podívat, prozkoumat, přijít na kloub tomu, proč tady je a poté najít kroky a cesty, jak tyto obtíže eliminovat. Příčin může být celá řada. Narušení hojnosti a četnosti mikrobiomu s přemnožením kvasinek. Nedostatečná enzymatická výbava, tedy že tělo neprodukuje dostatek enzymů k natrávení potravy, ať už sacharidů, tuků či bílkovin. Příčinou mohou být i různé potravinové senzitivity či intolerance. Na příčiny je třeba se podívat v kontextu.

Co se tím kontextem zejména rozumí? Kdy k obtížím dochází, po jídle, mezi jídly? Jsou vypozorovaná nějaké konkrétní problematické potraviny? Kromě nadýmání, vyskytují se ještě další obtíže současně či posléze? Samozřejmě nelze vynechat jako možnou příčinu i naprosto nevhodný jídelní režim a složení jídel, která jsou zamřená především na vysoce sacharidová a vysoce průmyslově zpracovaná jídla, kolové a jiné ochucené nápoje, nadmíra sladkostí, pochutin apod., konzumace jídel ve stresu, nevědomě či pozdě večer. Pokud i vy trpíte na tyto obtíže, mám pro vás tip. Zkuste si vést takový jídelní deník, kde si budete zapisovat jaké potraviny a kdy jste zkonzumovali a jak jste se kdy cítili. Zaměřte se na to, kdy vaše obtíže byly nejhorší a kdy jste cítili, že začínají. Takovýto deník či časová osa Vám může pomoci vystopovat, které potraviny či jaké režimové opatření Vám děla problém a jak na zdravé trávení.